Jak vymoct pohledávku? (1. díl) – První kroky, aneb než podáme žalobu

Půjčili jste kamarádovi či známému peníze a ten se teď zrovna nemá k jejich vrácení? Dodali jste obchodnímu partnerovi zboží či jste pro něj realizovali službu a nyní vám v účetním systému „visí“ faktura již řadu týdnů po splatnosti? Bohužel jste jedni z mnoha. V následujícím seriálu poradíme, co dál!

V obou shora nastíněných případech máte jakožto věřitel pohledávku vůči dlužníkovi. Na rozdíl od jiných dlužníků se však ten váš zdráhá svůj závazek dobrovolně splnit. Variací na toto téma bohužel existuje nepřeberné množství. Tento a další díly seriálu „Jak vymoct pohledávku?“ vás provedou mnohdy strastiplnou cestou vedoucí k vymožení vaší pohledávky za dlužníkem. Jak titulek tohoto článku napovídá, v prvním díle se budeme věnovat krokům, které by měly předcházet podání žaloby. Ještě než se však do tohoto výkladu pustíme, bude dobré rozptýlit nejčastější omyly, které se i mezi podnikateli stran závazkových vztahů vyskytují.

Neuzavřeli jsme smlouvu, a tedy na dlužníkovi nic nevysoudím

Evergreen všech možných diskuzí, poraden i hospodských pří. Domníváte-li se, že jste s objednatelem neuzavřeli smlouvu o dílo, protože vám „nic nepodepsal“, jste ve většině případů na omylu. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) totiž u většiny smluvních typů nepředepisuje žádnou formu právního jednání (§ 559 a následující NOZ). Smlouvu lze tedy většinou uzavřít i v jiné než písemné formě. Kupříkladu zmíněnou smlouvu o dílo lze tedy uzavřít třeba prostým ústním ujednáním, jsou-li v něm vyjádřeny podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, tedy v případě, že si strany smlouvy o dílo ujednají, co bude dílem a kolik za něj bude zaplaceno (§ 2586 NOZ). Obdobná je pak situace například u smlouvy o zápůjčce, smlouvy směnné či kupní (nejde-li o převod nemovité věci, kde je naopak písemná forma právem vyžadována). Svízelná je však samozřejmě otázka důkazní situace, především dojde-li k ústnímu uzavření smlouvy pouze mezi smluvními stranami, a tedy bez svědků. Lépe na tom bude věřitel v situaci, kdy jsou tyto podstatné náležitosti smlouvy zachyceny například v e-mailové či jiné elektronické komunikaci. I taková komunikace může být totiž u soudu použita jako důkaz a ozřejmit konkrétní smluvní ujednání.

Že zákon nevyžaduje u většiny smluvních typů písemnou formu právního jednání, by nás ovšem nemělo vést k závěru, že uzavírat smlouvy v písemné formě je zbytečné. Je tomu právě naopak. Nejen kvůli snazšímu dokazování, ale rovněž pro přesné a jasné vymezení práv a povinností smluvních stran, což v mnohých případech umožňuje předejít případným sporům.

Ovšem ani pokud vaše ujednání s protistranou neobsahuje podstatné náležitosti příslušné smlouvy, a tedy nebyla smlouva platně uzavřena, není všem dnům konec. Došlo-li z vaší strany k plnění (poskytnutí zboží, služby, atp.) bez právního důvodu (tedy například bez smluvního základu), na základě kterého se druhá strana obohatila, máte možnost podat žalobu na vydání takzvaného bezdůvodného obohacení (§ 2991 a následující NOZ).

Co vše je možné po dlužníkovi nárokovat?

Pokud vám dlužník nezaplatil ve lhůtě, který jste si smluvili, plynou z toho pro dlužníka další právní následky. Nás bude především zajímat, které další nároky budete moct po dlužníku uplatňovat. Zde je jejich stručný přehled.

Úrok z prodlení

Dlužník, který neplní řádně a včas, je takzvaně v prodlení. Pokud jste si například s dlužníkem dohodli, že vám zapůjčené peníze vrátí do 30. listopadu, dostává se dalším dnem, tj. 1. prosincem, do prodlení. Kromě dlužné částky vám tak bude povinen vrátit nejen zapůjčenou částku (jistinu) a případně úroky, pokud jste si je rovněž ujednali, ale také zmíněné úroky z prodlení. Ty představují sankci pro dlužníka, jež je v prodlení s peněžitým plněním. Výše úroku z prodlení může být ujednána smluvně a není-li tomu tak, použije se výše stanovená právním předpisem, k jehož vydání zmocňuje občanský zákoník vládu. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení je v tomto předpisu stanovena podle výše roční repro sazby vyhlašované Českou národní bankou na příslušné kalendářní pololetí, v němž došlo k prodlení, přičemž tato výše se zvyšuje o 8 procentních bodů.

Ke dni publikace tohoto článku činí repo sazba ČNB 0,05 % ročně. Zákonná výše úroku z prodlení tedy v současnosti činí 8,05 % ročně.

Přesnou výši úroku z prodlení ke konkrétnímu dni snadno vypočítáte pomocí některé z interaktivních kalkulaček, kterých je na internetu nepřeberné množství.

Smluvní pokuta

Pokud smlouva, kterou jste uzavřeli, obsahuje ujednání o smluvní pokutě, ověřte, zda ji po dlužníkovi můžete požadovat. Je-li kupříkladu smluvní pokuta navázána na porušení smlouvy, kterým prodlení s plnění beze sporu je, můžete nárok na smluvní pokutu podle smlouvy u dlužníka uplatnit. Pomatujte však, že smluvní pokuta, stejně jako shora uvedené smluvní úroky z prodlení, nesmí být ve výši, jež odporuje dobrým mravům. Jakou výši smluvní pokuta a smluvních úroků z prodlení, lze považovat za nemravné nelze obecně říct. Vždy totiž záleží na konkrétních okolnostech případu. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu pak může soud na návrh dlužníka přiměřeně snížit.

Náhrada škody

Vzniká-li věřiteli prodlením škoda, může po dlužníkovi v prodlení požadovat náhradu této škody. Prodlí-li ovšem dlužník s peněžitým plněním, má věřitel nárok pouze na náhradu škody, jež převyšuje výše zmíněné úroky z prodlení. Právní teorií hojně řešenou je otázka možného souběhu povinnosti k náhradě škody a smluvní pokuty, jež bývá označována jako paušalizovaná náhrada škody. Mezi odborníky panuje neshoda o tom, zda je možné se smluvně odchýlit od ustanovení § 2050 NOZ, které říká, že věřitel nemá právo na náhradu škody, je-li ujednána smluvní pokuta. Zda je možné se od tohoto ustanovení odchýlit či nikoliv tak snad v budoucnu „rozsekne“ Nejvyšší soud. Stran náhrady škody je nutné dodat, že v případě soudního sporu je nutné prokázat existenci škody, její výši a příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a porušením smluvní povinnosti. O poznání jednodušší je to v případě smluvní pokuty, u které stačí prokázat existenci porušení smluvní povinnosti.

Náklady spojené s uplatněním pohledávky

Poslední z nároků, o kterém se na tomto místě zmíníme, je nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Hned zkraje je ovšem nutné uvést, že tento nárok se týká pouze pohledávek vzniklých na základě závazků mezi podnikateli, případně mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách. Úpravu tohoto nároku bychom našli v již shora zmíněném nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedená zákonná výše úroku z prodlení, jež není nutno smluvně ujednávat, a automatický nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky se do českého práva dostal transpozicí evropské směrnice, která si mimo jiné kladla za cíl zlepšit neuspokojivou platební morálku mezi ekonomickými subjekty, především podnikateli navzájem, kdy někteří využívali a bohužel i nadále využívají pozdní proplacení faktur jako způsob úvěrování pro své podnikání.

Pravdou však je, že vláda šla v transpozici nad rámec požadavků směrnice, neboť stanovila minimální náhradu v paušální výši, a to na štědrých 1200 Kč. Vynaložení těchto nákladů přitom není nutné nijak prokazovat. Jinak je tomu v případě, že by chtěl podnikatel po jiném podnikateli uplatnit náklady přesahující tuto částku. Tyto by v případném soudním řízení musel prokazovat. Pro nárok na paušální náhradu však stačí pouze dlužníka upomenout, že je v prodlení s plněním, přičemž můžete paušální náhradu v této upomínce rovnou nárokovat.

Výzva k plnění a předžalobní výzva

Dříve než svůj nárok uplatníte žalobou u soudu, je praktické dlužníka vyzvat k dobrovolnému plnění. Praktické je to hned ze dvou důvodů.

Předně je možné, že dlužník svůj dluh skutečně dobrovolně splní. Najdou se totiž jistě tací dlužníci, kteří nemají ve svých závazcích pořádek, a jistě i tací, na které zapůsobí přísně formulovaná výzva zaslaná doporučeným dopisem s vyčíslením všech nároků, včetně rostoucích úroků z prodlení. Je-li navíc výzva formulována jako předžalobní, může dlužníka k zaplacení motivovat i upozornění na případné nemalé náklady soudního řízení.

Druhý praktický důvod pro zaslání výzvy se pak týká náhrady nákladů nalézacího (soudního) řízení. Ty zpravidla hradí strana, která neměla ve věci úspěch, tedy v našem případě ideálně žalovaný (tedy dlužník). Soud však podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), přizná žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jen jestliže zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení (žaloby) výzvu k plnění. Výjimečně pak může soud toto právo přiznat, i přestože výzva zaslána nebyla, ale na to nelze spoléhat. Je-li ujednána doba splatnosti dluhu, postačí zašle-li věřitel pouze předžalobní výzvu. Mnohdy je však praxe taková, že věřitel nejprve zašle dlužníkovi „obyčejnou“ výzvu k plnění, po které následuje předžalobní výzva jakožto skutečně poslední možnost k dobrovolnému plnění před podáním žaloby.

Trochu jiná je však situace v případě, že není ujednána splatnost dluhu. V takovém případě je nutné zaslat nejprve výzvu k plnění podle § 1958 odst. 2 NOZ, čímž dojde k zesplatnění dluhu. Proto, aby věřitel jakožto žalobce splnil povinnost podle § 142a OSŘ, musí zaslat ještě předžalobní výzvu. Praxe se samozřejmě zabývala otázkou, zda lze výzvu podle občanského zákoníku spojit s výzvou podle občanského soudního řádu. Ani v této otázce však nejsou názory jednotné a proto lze z opatrnosti doporučit postupné zaslání obou výzev.

Vedou se rovněž spory o tom, zda je povinnou náležitostí předžalobní výzvy také pohrůžka uplatněním pohledávku u soudu. I v tomto případě doporučujeme opatrnost, a tedy tento fakt ve výzvě zmínit, a to i s ohledem na to, že taková pohrůžka může zvýšit pravděpodobnost dobrovolného splnění dluhu. Předžalobní výzvu pak zasílejte doporučeně a nejlépe s dodejkou, kterou pak s kopií výzvy případně doložíte soudu, a to na dlužníkovu adresu pro doručování (sídlo společnosti, místo trvalého pobytu dlužníka, atp.), případně na poslední známou adresu.

Tím máme předžalobní fázi vymáhání pohledávky v základních rysech probranou. Jak postupovat, pokud dlužník na předžalobní výzvu nereaguje, se dozvíte v dalším dílu tohoto seriálu.